Píše se rok 2010, něco málo za polovinou měsíce května, právě probíhá 10ti denní mimoškolní praxe 2. a 3. ročníků naší výběrové elektrotechnické průmyslové školy.
Ale abych nepředbíhal – všechno začalo výběrem zaměstnavatele. Tenkrát jsem myslel, že lepší volba nemohla být. Ale teď? To jsou samé přesčasy, nehorázné množství práce, téměř žádné přestávky… Výhod moc není, za zmínku snad stojí, že mi může okolo hlavy řvát Mr. Lordi, taky že už teď, po 2 dnech praxe vím, že mám velmi dobré hodnocení – to víte – 2 dny intenzivní práce dělá své.
ale k věci!
1. den
Píše se den 17.5.2010 – pondělí. Úvodem mě čekal velice zajímavý rozhovor s majitelem firmy, řešili jsme, jak že vlastně bude moje praxe probíhat, rozvrhl mi práci a já už v tu dobu věděl, že to nemůžu všechno stihnout, kdybych se rozkrájel.
Nicméně… začal velký souboj: Práce vs. Hryzal (na první pohled nesmyslné spojení) … na povzbuzení mi tady Amen brnkal do elektrické kytary a Kita mlátila do bubnů.
Na první pohled se zdálo, že jsem tento den vyhrál – opak byl bohužel pravdou… Ale pro začátek docela slušivá remíza.
2. den
Ten den jsem zaspal, pravděpodobně proto jsem poté byl nucen pracovat téměř v kuse až do pozdních večerních hodin.
Den ve znamení domlouvání další práce … docela zajímavé některé setkání 
, jen jsem skoro nic nestihl udělat – další den si to vynahradím!
3. den
naštěstí dostal majitel firmy třetí den rozum a přestal požadovat psaní pracovního deníku